DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
Nový vzkaz
nick
text
Opište číslo
jiný obrázek

SBOR    DOBROVOLNÝCH  HASIČŮ

    

                               

                  Začátky  hasičských  sborů

 Oheň a voda jsou živly, které už od pradávna lidi ohrožovaly a jim škodily. A byly to sbory dobrovolných hasičů zakládané v našem okolí v letech 1890-1910, které pomáhaly tyto katastrofy zdolávat.< xml:namespace prefix = "o" />

V naší dědině víme o velké povodni v r.1827, kdy voda potoka podemlela a zničila chalupu na Svobodové louce. Pověst neříká, že by někdo přišel o život.

Požáry v obci připomínají se v roce 1862 u Juráčků v č.18, a v r. 1883 v č. 2, hospoda malíře Juříčka. Hasičské dobrovolné sbory ještě v té době nebyly. Oheň v č. 2 byl veliký a stavení shořelo do základů. Sousedé  vyváděli dobytek a vyklízeli chalupy. Na doškové a šindelové střechy přikrývali mokré pytle a polévali je vodou vynášenou po žebříku v putýnkách.

29.5.1901 za bouřky uhodil blesk do štítu stavení v č. < xml:namespace prefix = "st1" />10 a zabil v kuchyni hospodáře Jana Svobodu a v druhé místnosti čeledína Holánka, který tam klečel a modlil se, jak bývalo za bouřek zvykem. Ženě a dětem se , kteří byly ve světnici se nic nestalo. Oheň nevznikl.

V naší obci měla myšlenka-heslo  hasičské : Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci- své příznivce. Už dávno před první světovou válkou se zde domluvili o založení sboru. Malá vesnička a její obyvatelé zemědělci zaneprázdněni stále všední těžkou prácí a starostmi, nebyla příznivou půdou pro založení has. sboru. A byly to velké požáry v dědině, kdy znova zájem a potřeba sboru požárníků se pociťuje.

V roce 1933, 7. listopadu večer, ozářily plameny oblohu, jak hořelo stavení a mlýn Brychty z č. 6. Vyhořel úplně, zůstala jen stodola. Dobytek byl zachráněn. Požár vznikl od naftového motoru, kterým byl mlýn poháněn.

O 6 let později v r. 1939 v červnu udeřil blesk do štítu stavení Bl. Svobody č.22, přesto že byly na střeše hromosvody. Také jemu shořelo celé hospodářství, až po stodolu.

Při hašení těchto ohňů ukázala se sice obětavá práce sousedů, ale toužebně byl očekáván příjezd has. sborů, plně vybavených tehdy ještě ručními stříkačkami, nejbližší byl z Březí. Vzdálenější sbory se také sjeli k ohňům a to:Milešín, Níhov. Hadice na vodu natahovali do potoku k mostu.

Oheň a voda jsou živly, které už od pradávna lidi ohrožovaly a jim škodily. A byly to sbory dobrovolných hasičů zakládané  v našem okolí v letech 1890-1910, které pomáhali tyto katastrofy zdolávat. Při hlášení ohňů ukázala se sice obětavá práce sousedů, ale toužebně byl očekáván příjezd has. sborů, plně vybavených tehdy ještě ručními stříkačkami, nejbližší byl z Březí. Bouřlivé události ve světě od r. 1939 zase zatlačili do pozadí vyvolaný zájem a potřebu zřízení sboru. Potom druhá sv. válka, přísná nařízení, kontroly, později nálety, vraždy, hlad - obce neměli možnosti se dále a lépe vyvíjet podle svého.                                                                                                                                                                                                                     
Strach němců z leteckých útoků vyvolal v roce 1943 zřízení hasičských sborů v každé obci. A tak došlo i u nás ke zřízení dobrovolného, ale přece jen povinného požárního sboru. A protože každá nadiktovaná věc se provádí s nechutí, nebylo mnoho zájmu o nově zřizovaný sbor, který měla vybavit obec. Pro naši malou obec to bylo těžké břemeno, protože v té době se prováděla regulace potoka, kanalizace a úprava návsi. Tyto potíže vedli starosty obcí Borovníka a Rozseče k jednání a schváleno úředně bylo založení SDH Borovník-Rozseč. 31.ledna 1943 došlo k ustavující schůzi za účasti zástupců OHJ, založení SDH Borovník.Rozseč.
14.února 1948 se na schůzi dohodlo rozdělení sboru, pro každou dědinu zřídit samostatný sbor. Členové sboru na schůzi se dohodli vesměs pro rozdělení a prohlásily, že malá činnost je zaviněna tím, že členstvo ze dvou obcí nemá dosti ochoty ke společné práci, částečně též z důvodu prestižních.    Společně zakoupená stříkačka se ponechala pro společné použití obou nově založených sborů, do doby  než si samostatné sbory zakoupí svoje, již moderní. Přilby byli rozděleny na půl, každý sbor po 6 ks, a pojedné trubce. Konečná likvidace byla provedena 6.března 1948, a byl zřízen samostatný SDH Borovník. Od roku 1948 byl starostou SDH Josef Svoboda, velitelem Josef Madron. Roku 1951 byla přidělena motorová stříkačka PPS 8. 30. května 1995 byla zakoupena Obecním úadem motorová stříkačka PPS 12 R-1. 
Starostové sboru :
  • 1948-1968        Josef Svoboda
  • 1968-1980        Antonín Matoušek
  • 1980-1994        František Volný
  • 1994-2000        František Koláčný
  • 2000- 2014       Vítězslav Svoboda 
  • 2015 -              František Hála
Velitelé SDH :
  • 1948-1968            Josef Madron
  • 1968-1975            Vítězslav Svoboda
  • 1975-1978            Jiří Gruber
  • 1979-1991            Karel Juráček
  • 1991-1994            Leoš Svoboda
  • 1994-2000            Vítězslav Svoboda
  • 2000-2004            Karel Juráček ml.
  • 2004-                   Martin Svoboda 

 

V roce 1999 se zrekonstruovala prádelna na návsi. Postavila se čekárna na autobus. O rok později se postavila nástavba nad garáží a čekárnou, místnost pro hasiče. Na garáži si udělali vrata a mají veškerou svoji hasičskou techniku i výstroj pohromadě. V případě zásahu jsou již plně vybaveni.  V roce 2007  se dostavělo sociální zařízení  k hasičské zbrojnici.